Modré z nebe: Na co se můžete těšit?

nebe

Milí naši věrní, i nevěrní, diváci!

Divadelní spolek Tyl z Bakova nad Jizerou si Vám tímto dovoluje představit výsledek svého snažení, které začalo přečtením hry Modré z nebe.  

Naše snažení pokračovalo radostí, že máme novou hru a bylo skropeno studenou sprchou, když jsme si uvědomili, že nemáme jednoho z hlavních představitelů, znovu nastartováno zázrakem v podobě nového člena našeho spolku, který okamžitě dostal hlavní roli a opět sraženo k zemi, kdy jsme zjistili, že si nezahraje každý…

Přece nemůžeme nehrát všichni???!!!

Tak jsme to vymysleli a … DOST ŘEČÍ! Pojďme si představit hru a celý realizační tým…

Hru MODRÉ Z NEBE, pod originálním názvem 37 postcards, napsal Michael McKeever a do češtiny přeložil Martin Fahrner.

Rodina Suttnových se zdá býti normální rodinou z vyšších vrstev. O jejích členech se dozvíte více z tohoto programu a samozřejmě během představení.

Horší je, že autor na začátku hry uvádí, že „po pravdě řečeno by si tato místnost zasloužila dostat na titulní stránku nějakého časopisu o designu, ale ne kvůli pochvale. Ta místnost…celý dům…stojí našikmo. Celá podlaha se svažuje doprava dolů a dům tím trochu připomíná atrakci ze zábavního parku. “ Jak udělat na scéně atrakci bez toho, že bychom museli postavit ještě jedno jeviště na jevišti. Na zájezdová představení bychom museli jezdit o den dříve, abychom to jeviště na jeviště stihli postavit! Máme chytré diváky, tak ten dům a jeho obyvatele „zešikmíme“ nějak jinak, a tak se taky stalo…


EVELUN SUTTONOVÁ– autor o ní říká, že je to „půvabná a vlídná padesátnice, jen se zdá být trochu mimoa my říkáme, že naše Danuška Hortenzie Janečková na padesát teda rozhodně nevypadá, a mimo je jenom, když jí režisérka řekne, že mimo má být. Každopádně si Evelyn žije ve svém světě plném krásných věcí a snaží se, aby ji okolní svět nedostihnul. Podaří se jí zůstat mimo, i když se po mnoha letech domů vrací její milovaný syn?

ANDREW SUTTON - 31 let, bystrý, sympatický, možná jen trochu podivín“, tolik popis autora. Vojtovi Kellerovi je 25 let a na 31 nevypadá, on úplně nevypadá ani na těch svých 25, ale to nám nevadí, protože mu rodiče hrajeme my, mladí čtyřicátníci! Vojta se jako Andrew vrací do rodného domu ze světa, tedy z Evropy, a doufá, že doma najde všechno tak, jak má být, alespoň tak, jak si to pamatuje, když před osmi lety odjížděl. Andrew nepřijíždí sám, doprovází ho jeho snoubenka GILLIAN MOOROVÁ, „něco přes dvacet, krásná, ale s jistými vadami.

Cetka toužící být drahokamem“. Anička Fantová se role poněkud pipinoidní slečny zhostila s gustem a touto rolí se konečně dostala do „dospělého“ souboru. Její Gillian ví, proč se chová tak, jak se chová a doufá, že to přinese kýžené ovoce.

A přejděme k dalším obyvatelům domu Suttonových. Tady to začíná být trochu napínavé. Jestli jste si mysleli, že si nezahrajeme všichni, tak jste se mýlili.

STANFORDA SUTTONA, „srdečného a velmi důstojného muže, jen taky tak trochu mimo“ hraje Standa Melichar a Míla Masopust. Se srdečností problém nebyl, být trochu mimo je v pohodě, jen ta velká důstojnost stála oba herce nějaké to úsilí. Stanford miluje svoji ženu Evelyn a svého syna Andrewa, určitě si umí užívat života, aby nikdy nemohl litovat ani jedné promarněné chvilky. Vždyť život je tak krátký.

TETA ESTER, „skvělá hospodyně, roztomilá, hloupá, ale překvapivě vnímavá“, v podání Vlasty Šléglové a Zuzany Čičmancové je naprosto roztomilá, hodně vnímavá a vůbec není hloupá. Tady s autorem nesouhlasíme, a z Ester jsme udělali jedinou osobu, která není v „mimoni“, ale v Bakově (nebo v jiné obci, kde hrajeme). Je to sice osůbka velmi specifická, má mnoho zvláštních zálib a vlastností, ale ve výsledku je vlastně úplně normální, však uvidíte.

A zbývá představit posledního člena rodiny Suttonových, je jím babička NANA, „je na ní vidět každá minuta z jejích 97 let. Napůl hluchá, napůl slepá a nějak hubatá“. Pokudbylo pro pány protiúkolem sehrát velmi důstojného Stanforda, pak pro Vlastu Bobkovou a Magdu Melicharovou je mega protiúkolem sehrát 97letou babičku. Ne tím, že je hubatá, slepá a hluchá, ale zahrát těch 97 let je úkol nadlidský, ovšem uvidíte, že naše dámy jsou nadlidi, protože to daly!

Jejda, zapomněli bychom představit ještě jednoho člena rodiny…

DOBRMAN SKIPY je domácí mazlíček, o kterém se dlouho mluví jako o mrtvém. Ano, ano, je to pes! A mrtvý není, což bylo další úskalí scénického provedení naší hry. Živý pes na jevišti? Jak to udělat, aby to nebyl průšvih? Jak zařídit, aby se Vás pes neleknul, milí diváci? Filip Novák na to přišel a my mu za to děkujeme.

Celé to zrežírovala Magda Fantová, která se ještě v září na zkoušce hezky smála, že jsem si ji musel vyfotit. Pak už se moc nesmála, chudinka!

Petr Staffen a Kuba Sieber se pod vedením Standy Melichara ujali ovládání světla a zvuku, Standa postavil scénu, na které se promenádujeme v kostýmech vymyšlených režisérkou Magdou Fantovou. Při tom našem promenádování nám napovídají Jitka Kendíková a Michaela Melicharová.

Miloslav Masopust

Obsazení

EVELYN SUTTONOVÁ

EVELYN SUTTONOVÁ

 
ANDREW SUTTON a GILLIAN MOOROVÁ

ANDREW SUTTON a GILLIAN MOOROVÁ

 
STANFORD SUTTON

STANFORD SUTTON

 
STANFORD SUTTON

STANFORD SUTTON

 
TETA ESTER

TETA ESTER

 
TETA ESTER

TETA ESTER

 
BABIČKA NANA

BABIČKA NANA

 
BABIČKA NANA

BABIČKA NANA

 
Dobrman SKIPY

Dobrman SKIPY

 
režisérka Magda Fantová

režisérka Magda Fantová

(ještě se smějící ... :-))
 
 
13.12.2016 19:27:44 | přečteno 808x | magdalena.bulirova
load