Vzájemná klání okořenili svojí hrou bývalí ligoví hráči a to z Liberce, pozvání totiž přijala stará garda Slovanu i s Jiřím Štajnerem (např. Hanover 96), přes kopec to do sousedního Bakova nad Jizerou neměli daleko boleslavští hráči Petr Lukáš (např. FK Teplice) a Jiří Mašek (např. FK Jablonec). Ve výčtu slavných jmen nemůže chybět Jaroslav Kamenický (Bohemians Praha 1905), současný trenér SK Bakov n/J.

Ze základních skupin postoupili kromě Slovanu Liberec a výběru hráčů FK Ml. Boleslav narozeni v roce 1978 také další fotbaloví matadoři, tým Slavíci Bakov. Pod vedením Jiřího Baboráka nastoupili někteří hráči pyšnící se titulem mistra celostátní ligy ve futsale a účastí PMEZ ve Španělsku. Trojici úspěšných týmů doplnila mužstva tradičních účastníků turnaje, Stará garda Mnichovo Hradiště a Ranka Nová Ves. Do hlavní části se z kvalifikace také probojoval i domácí tým Bejci Bakov, vítěz posledních dvou ročníků. Jednotlivé zápasy 1x15min se hrály současně na dvou hřištích s rozměry 60x30m.

Paradoxně o medailích rozhodly pokutové kopy přesto, že záměrně zvolený spravedlivý systém „každý s každým“ vytlačil vyřazovací způsob (play-off) často na turnajích hraný. A tak nejen na mistrovství světa v Rusku, ale i v Bakově sehrály penalty rozhodující roli. Určovaly totiž vítěze remízových výsledků po skončení základní hrací doby. A to nastalo v poslední fázi, kdy se hrálo o všechno. V souboji titánů základních skupin neuspěli v této disciplíně Slavíci, a druhý bod po remíze 1:1 si do tabulky nakonec z rozstřelu připsal FKMB 40, což ho vyneslo na první místo a zajistilo mu zisk putovního poháru. V současně hraném utkání mezi druhými týmy základních skupin se situace opakovala, bronz bral zkušenější Slovan Liberec a mnichovohradišťská garda skončila bez medailí.

Loňští vítězové již po prvních zápasech vytušili, že o zlatém hattricku si mohou nechat leda tak zdát. Bejci Bakov herně propadli a v sobotu vyhráli pouze jediný zápas (Amici 1:0). V derby s Novou Vsí, ve kterém nehráli pouze o lepší umístění, promarnili mnoho šancí, a konečné 5. místo přenechali odvěkému rivalu.

Na opačném pólu se dařilo každým rokem lepšícímu se libereckému týmu Amici. Během turnaje prohrál v řádné době pouze jeden zápas a celkovým pořadím opět poskočil o jednu pozici a skončil sedmý. Letošní ročník se nepovedl vloni šestým Čejeticím. Nejlepšími střelci turnaje se stali s 9 zásahy boleslavský Jiří Mašek a Jiří Kopic ze Slovanu Liberec.

Cílem tohoto setkání bylo zahrát si fotbal a nezranit se, a to se povedlo. Přátelský duch se přenesl na trávník, kde se všichni fotbalem bavili, a první sobotu po skončení krajských a okresních soutěží si naplno užili. Sportovní akci orámovalo ideální fotbalové počasí s oblačným nebem, ze kterého se déšť snesl až po skončení turnaje, jak říká klasik, lepší počasí jsme si nemohli přát.

Roman Vaněk