Za humny máme mokřad

Že jste to také nevěděli? No to my také ne. Ale díky naší kámošce hydroekoložce Evě Stebelské to už víme a mohly jsme ho poznat a dokonale prozkoumat.
Každé přírodovědné výpravě předchází dokonalá příprava. Ujasnily jsme si, co si pod slovem mokřad představujeme, naše představy výtvarně zpracovaly, poslouchaly jsme zvuky z mokřadu a hlavně jsme si na suchu natrénovaly, jak správně síťkou vylovit některé jeho obyvatele. A mohlo se vyrazit do terénu!
Vybaveni holínkami, síťkami, lavory, speciálními lupami, mikroskopem, pinzetou pro biology a atlasem bezobratlých jsme došly k tůňkám pod železničními mosty u Jizery.
Přesně daným způsobem, abychom nikomu živému neublížily, jsme z vody (a někdy i z bahna:) vytahovaly rozličnou vodní „havěť a v lavoru ji pomocí lup pozorovaly a podle atlasu určovaly. Objevily jsme různá stádia skokanů, larvy vážky, šidélek, komárů, také perloočky, znakoplavky, bodule i potápníky.
Paní Eva nám velmi fundovaně vyprávěla o všem, co se nám ve vodních lupách hemžilo a sdělovala spoustu zajímavostí ze života v tůňkách.
Všechny bezobratlé jsme samozřejmě opatrně vrátily do jejich přirozeného prostředí. Děkujeme Evě za moc příjemně strávené dopoledne.
Berušky ze 3. B