Zastavení sedmé ...

Před branami

Nacházíme se na konci naší cesty: Stojíme na historickém předhradí zvířetického hradu a pozdějšího zámku.

V dobách dávného středověku se před námi vypínala masivní čelní hradba gotického hradu s cimbuřím. Každé nároží před příkopem střežila mohutná obranná věž o průměru 9,5 metru, jejíž vrchol ukončovala špičatá helmice s ochozem. Vstupní portál s lomeným obloukem byl na opačné straně hradební fronty. Malý zbytek ostění středověké brány ukrytý ve zbytku zdiva můžeme nalézt dodnes.

Středověké předhradí bylo zřejmě hrazené a z obou stran oddělené dvěma padacími mosty: První ústil do prostoru předhradí, druhý pak v jeho ose přes příkop do vlastního nádvoří.

V něm se kolem roku 1300 nacházela kromě věží asi jen jediná zděná budova – starý palác vybudovaný v nejchráněnějším místě dispozice na úpatí stráně nad Jizerou.

Tři staletí poté, na počátku 17. století, se před námi již vypíná přepychová renesanční rezidence – zámek Zvířetice. Vysoká věž s bílým vrcholem a hodinovým strojem byla dominantou stavby. Druhá z věží při přestavbě
zanikla a byla přeměněna na dodnes zachované opěrné pilíře jihozápadního nároží. Vstupní brána zámku byla přenesena na dnešní místo poblíž věže.

Nádvoří bylo již téměř zcela obestavěno budovami, arkádovými chodbami a pavlačemi bylo možné projít všemi zámeckými křídly kolem dokola.

I předhradí prošlo celkovou proměnou: S budovou sladovny, kterou vidíme dodnes, sousedily rozlehlé stáje. Byla zde zahrada v barokním stylu s přilehlým altánem. Brankou poblíž mostu se vcházelo do zahrady, která vedla do zámeckých vinic ve svahu nad Jizerou.

Zajímavost:

Tajemné otvory ve věži

Není jisté, jaký účel měly trámové kapsy v horní části věže pod její bílou nadstavbou. Mohlo se jednat buď o velmi vzácný dvojitý ochoz, nebo pozůstatek středověkého lešení z doby stavby původního vrcholu věže. Na to jsou však otvory příliš pravidelné a velké ...

O dokončení hlavní fáze rekonstrukčních prací za Jana z Vartenberka může svědčit kamenná pamětní deska s erby z roku 1607, nyní umístěná ve vnější zdi hospodářského dvora v obci Zvířetice. Původně mohla být na fasádě zámku nebo nedochované bráně na předhradí. Může však také souviset s dokončením vlastního dvorce.

Velká věž

Věž je názorným příkladem proměny starého hradu v zámek. Původní hlavní věž gotického hradu – takzvaný bergfrit – dosahovala dříve jen do výšky kamenného zdiva a byla pravděpodobně zakončena ochozem s cimbuřím. Při zámecké přestavbě pak byla v roce 1592 nadstavena o horní třetinu s dosud dobře zachovalou bílou omítkou.

V posledním patře věže se nacházely hodiny s obdélníkovou deskou ciferníku, dodnes patrnou v otisku zdiva kolem jednoho z horních okének ve směru na předhradí. Druhý ciferník byl na protější straně a třetí mířil přímo do nádvoří. Ručičky poháněl hodinový stroj se dvěma hřídelemi.

Renesanční palác

Renesanční palác, tvořící hlavní pohledovou linii zámku od předhradí, doplňoval už dříve vybudované a renesančně přestavěné starší zámecké budovy. V jeho severní části se nacházel velký sál, pod ním v úrovni přízemí kuchyně. Jižně od ní kočárovna, nad kterou byly v nízkém mezipatře umístěny skladovací komory a nad nimi obytné místnosti. V 17. století byl sál využíván pro úřední jednání a soudy.

Přehled dějin hradu a zámku

1287 zmínka o Zdislavu ze Zvířetic, zřejmě založení hradu

1504 hrad kupuje Václav Sezima z Ústí

1528 hrad kupují Vartenberkové na Dubé a Loukovci

1560 přibližné zahájení renesančních úprav hradu

1592 Petr Patzenhauer provádí rekonstrukci hradní věže

1607 dokončení výstavby hospodářského dvora ve Zvířeticích

1610 zámek a panství kupují páni z Mitrovic

1616 zámek a panství získává dědictvím Jan Vlk z Kvítkova

1623 zámek a panství získává konfiskací Albrecht z Valdštejna

1660 velká úprava zahrady před zámkem

1653 dokončena stavba barokní kaple

1669 sepsán urbář s podrobným popisem zámku

1683 stavba jízdárny v podhradí

1693 I. požár zámku, částečně opraven

1720 II. požár zámku, definitivně opuštěn

1897 sesuv části věže

1922 objekt získává KČT, začínají konzervační práce

1916–38 konzervační práce – I. období

1938 úprava zámecké věže na rozhlednu

1941–43 konzervační práce – II. období

1973 demolice jízdárny v podhradí

1976–77 výzkum a sanace hradní studně

2007 zřícenina v majetku města Bakov nad Jizerou, postupné zahájení udržovacích prací a statického zajištění

Zajímavost:

Nález dělové koule

V roce 2012 byla při sanaci zřícené části obezdívky příkopu objevena polovina kamenné koule pro těžší palnou zbraň, zřejmě houfnici nebo tarasnici. Fragment koule s původním průměrem asi 16 cm zedníci použili spolu s lomovým kamenem jako běžný stavební materiál. Z toho můžeme vyvodit, že podezdívka byla vytvořena v době pohusitské na přelomu 15. a 16. století.